Žáci, kteří studují na Gymnáziu, střední odborné škole, středním odborném učilišti a vyšší odborné škole, Hořice jsou povinni řídit se školním řádem.
Povinnosti žáka školy:
Zletilí žáci jsou dále povinni:
· informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání
· dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem
· oznamovat škole údaje související se školní matrikou (změna bydliště …)
Žáci mají právo
· na vzdělávání a školské služby
· na informace o průběhu svého vzdělávání
· podílet se na ustavení a práci třídní samosprávy, volit a být volen do školské rady (je-li zletilý)
· zúčastňovat se akcí pořádaných školou
· na konzultaci po předchozí dohodě s vyučujícím
· pokud jsou porušována práva žáků ze strany vyučujícího mohou kontaktovat pedagoga, třídního učitele, výchovného poradce nebo ředitelku školy
· na spravedlivé a zdůvodněné hodnocení
· na slušné chování ze strany pedagogů, kteří jsou povinni respektovat důstojnost žáka
· požádat ředitele školy o umožnění individuálního vzdělávacího plánu podle školského zákona
Žákům je zakázáno:
· kouřit v areálu školy a při všech školních akcích
· požívat či přechovávat alkoholické nápoje, omamné a zdraví škodlivé látky v areálu školy a při školních akcích
· nosit do školy a na akce školy větší peněžní částky, cenné věci, živá zvířata a věci ohrožující zdraví
· vyrušovat při výuce a zabývat se činnostmi, které nesouvisí s prací zadanou učitelem
· opouštět v době výuky a o přestávkách areál školy (nevztahuje se na přestávku na oběd)
· používat při výuce mobilní telefon ( vypnutý mobil uložit do batohu)
· násilí, omezování osobní svobody, ponižování a pod., kterých by se dopouštěli vůči jiným osobám nebo skupinám.
· v době výuky stanovené rozvrhem hodin používat k přesunům motorová vozidla
· v celém prostoru školy a při všech akcích školou pořádaných pořizovat jakékoliv audio, video nebo kombinované nahrávky bez předchozí domluvy s učitelem/učitelkou/.
Pořízení a následné zveřejnění nebo jiné šíření takové nahrávky je považováno za hrubé porušení školního řádu. Za porušení školního řádu bude toto jednání považováno i tehdy, jestliže s nahráváním a zveřejněním osoba, která je na nahrávce zachycena, údajně souhlasí
Jestliže je na zveřejněné nebo jinak šířené nahrávce zachyceno ponižování, ubližování nebo jiná forma útoku vůči spolužákům nebo zaměstnancům školy, případně jejím zjevným cílem je někoho zesměšnit, je toto jednání považováno za závažné zaviněné porušení školního řádu.
Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou povinni
Zákonní zástupci nezletilých žáků mají právo
· na informace, volit a být voleni do školské rady, mohou se vyjadřovat ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání jejich dítěte.
· kteří vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost, mají právo na informace o průběhu vzdělávání dítěte
Chování žáků ve školní jídelně
· chovat se slušně, ukázněně a ohleduplně
· dodržovat základní hygienická a společenská pravidla stolování
· řídit se pokyny dohledu a dalších pracovníků školy
· podnosy, talíře a příbory vracet na určené místo a neodnášet je z jídelny.
Omlouvání absence:
Absence z důvodů nemoci návštěvy lékaře a z dalších závažných důvodů
Ø na 1 vyučovací hodinu uvolňuje příslušný vyučující nebo třídní učitel
Ø třídní učitel uvolňuje do 3 dnů
Ø přesahuje-li nepřítomnost 3 vyučovací dny, musí být žádost podána třídnímu učiteli písemně a o uvolnění rozhoduje ředitelka školy
Limity absence a pozdní příchody
2 neopodstatněné pozdní příchody 1 neomluvená hodina
2 neomluvené hodiny napomenutí třídním učitelem
3 - 4 neomluvené hodiny důtka třídního učitele (uděluje třídní učitel ústně i písemně, informuje zákonné zástupce, zapisuje do povinné pedagogické dokumentace)
5 - 15 neomluvených hodin třídní učitel projedná v pedagogické radě a navrhne udělení důtky ředitele školy
15 a více neomluvených hodin třídní učitel projedná v pedagogické radě a navrhne podmíněné vyloučení ze školy nebo vyloučení ze školy
Zásady hodnocení výsledků vzdělávání
· Za první pololetí vydává škola žákovi výpis z vysvědčení, za druhé pololetí vysvědčení,
· hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm:
1 – výborný – žák je schopen samostatně a bezchybně řešit zadané úkoly, dokáže samostatně činit nové závěry ze získaných vědomostí; v laboratorních a praktických cvičeních je schopen samostatně a správně používat pomůcky, nástroje a přístroje; činí samostatné závěry z prováděných činností; zadané práce odevzdává ve stanoveném termínu a bez chyb;
2 - chvalitebný - žák je schopen samostatně a s drobnými chybami řešit zadané úkoly; dokáže samostatně reprodukovat získané vědomosti a je schopen za pomoci učitele činit nové závěry ze získaných vědomostí; v laboratorních a praktických cvičeních je schopen správně používat pomůcky, nástroje a přístroje; zadané práce odevzdává ve stanoveném termínu a bez podstatných chyb;
3 – dobrý - žák je schopen správným postupem řešit zadané úkoly s drobnými chybami, je schopen reprodukovat získané vědomosti; při jeho činnosti je třeba občasné nápovědy učitele; v laboratorních a praktických cvičeních je schopen správně používat pomůcky, nástroje a přístroje, s nápovědou učitele dokáže vyvodit závěry; zadané práce odevzdává ve stanoveném termínu s drobnými nedostatky;
4 – dostatečný
- žák je schopen s nápovědou učitele řešit zadané úkoly; dokáže používat získané
vědomosti v dalším studiu a prohlubovat je; při samostatné práci je schopen
určit postup řešení;
v laboratorních a praktických cvičeních je schopen za pomoci učitele používat
pomůcky, nástroje a přístroje; pod vedením učitele dokáže vyvodit závěry; zadané
práce odevzdává ve stanoveném termínu
s vážnými nedostatky, nebo po stanoveném termínu bez podstatných chyb;
5 – nedostatečný - žák ani s nápovědou učitele není schopen řešit zadané úkoly; stupeň znalostí, vědomostí a dovedností neumožňuje pokračovat v novém osvojování učební látky; při samostatné práci není schopen ani naznačit postup řešení; v laboratorních a praktických cvičeních se dopouští vážných omylů, nedokáže používat pomůcky, nástroje a přístroje; nedokáže ze své činnosti vyvodit závěry; zadané práce neodevzdává ve stanoveném termínu;
Chování žáka
Je klasifikováno těmito stupni:
1 – velmi dobré – žák uvědoměle dodržuje pravidla slušného chování a ustanovení školního řádu; méně závažných přestupků se dopouští ojediněle; žák je vždy přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit;
2 – uspokojivé – chování žáka je v rozporu s pravidly slušného chování a s ustanoveními školního řádu, tj. dopouští se vůči nim závažných přestupků; nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků, ohrožuje bezpečnost a zdraví své či jiných osob;
3 - neuspokojivé – chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování; dopouští se takových závažných přestupků, že je jimi vážně ohrožena výuka, bezpečnost nebo zdraví jiných osob; záměrně hrubým způsobem narušuje výchovně vzdělávací činnost školy;
Limity pro klasifikaci
Základním předpokladem pro klasifikaci v prvním i v druhém pololetí je docházka a 1 - 2 známky z ústního zkoušení, předepsané písemné práce z českého jazyka, cizího jazyka, matematiky a známky z předepsaných grafických prací. U předmětů, které mají jednohodinovou týdenní dotaci, může být známka z ústního zkoušení nahrazena dvěma známkami z krátkého písemného prověření, např. formou testu. Nelze-li od žáka získat dostatek klasifikačních podkladů (např. pro jeho vysokou absenci, která činí alespoň 25% v daném předmětu) stanoví vyučující termín přezkoušení za celé zameškané období. Přezkoušení nemusí být provedeno ve vyučovací hodině. O přezkoušení pořídí vyučující zápis, který bude obsahovat zadání otázek a jejich hodnocení.
Celkový prospěch
Žák je na konci prvního a druhého pololetí hodnocen následovně:
Prospěl s vyznamenáním – není-li klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50, chování je hodnoceno jako velmi dobré;
Prospěl – není-li klasifikace v žádném z povinných předmětů vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný;
Neprospěl – je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný.
Klasifikaci provádí a zodpovídá za ni příslušný vyučující.
Při stanovení výsledné známky vychází z podkladů, které získává v průběhu celého klasifikačního období:
· soustavným sledováním výkonů a připravenosti žáka na vyučování;
· různými druhy zkoušek (ústní, písemné, grafické, praktické, pohybové apod.) dle specifik jednotlivých předmětů;
· ústním zkoušením, které je prováděno před kolektivem třídy, přičemž učitel vždy oznámí žákovi známku ze zkoušení a klasifikaci odůvodní;
· čtvrtletními, pololetními či ročníkovými pracemi předepsanými osnovami předmětu, počet kontrolních prací trvajících hodinu a déle oznámí vyučující na začátku klasifikačního období, termín jejich vypracování alespoň 7 dní předem; v jednom dni je povoleno psát nejvýše jednu kontrolní práci tohoto charakteru;
· analýzou výsledků různých činností žáka (aktivita při výuce, pozornost, zaujetí pro předmět, písemné zpracování laboratorních protokolů, domácí úkoly všeho charakteru apod.);
Učitel
· opraví všechny písemné práce v co nejkratší době, seznámí žáky s klasifikací a umožní jim do opravených prací nahlédnout;
· klasifikaci průběžně zapisuje do elektronického systému „BAKALÁŘ“ do kterého mají přístup studenti a zákonní zástupci
· oznámí na začátku klasifikačního období v daném předmětu požadavky pro klasifikaci stupněm 1 - 5; které vycházejí z výše uvedených pravidel
· archivuje písemné práce po dobu školního roku;
· na konci každého klasifikačního období oznámí žákovi výslednou známku a řádně ji odůvodní;
· u žáka s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení při jeho výuce i klasifikaci přihlédne k charakteru poruchy, respektuje doporučení PPP, volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů pro klasifikaci, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv;
Zkoušky před komisí se konají v těchto případech:
a) koná-li žák opravnou zkoušku dle § 69 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb. – žák neprospěl nejvýše ze 2 předmětů.
b) požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení. Postupuje se dle § 6 odst. 3 vyhlášky č. 13/2005 Sb.
c) ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení – dle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 13/2005 Sb.
· učitel se rozhodne pro tříčlennou komisi. Termín zkoušky oznámí řediteli školy a přezkoušení provede mimo kolektiv třídy. Ředitel školy jmenuje členy komise.
d) má-li žák v daném předmětu absenci vyšší než 25% nebo nemá splněny předem oznámené požadavky (ústní, písemné, grafické, praktické, pohybové a jiné úkoly), může příslušný vyučující navrhnout doplňující zkoušku.
· učitel se rozhodne provést přezkoušení sám. Termín zkoušky oznámí řediteli školy a přezkoušení provede před kolektivem třídy. Ředitel školy může jmenovat druhého člena komise.
· učitel se rozhodne pro dvoučlennou komisi. Termín zkoušky oznámí řediteli školy a přezkoušení provede před kolektivem třídy. Ředitel školy jmenuje druhého člena komise a může jmenovat i třetího člena komise.
O výsledku doplňující zkoušky pořizuje vyučující záznam, který archivuje třídní učitel. Obsah zkoušky před komisí odpovídá obsahu učiva za dané období (zpravidla pololetí), za které je zkouška prováděna. Zkoušející, popř. třídní učitel oznámí žákovi rozsah zkoušky současně s oznámením termínu konání zkoušky. Komise může po žákovi požadovat předložení písemných prací (např. slohových prací, domácích úkolů, protokolů apod.), které byly v běžné výuce v daném období zadávány. Komise rovněž může po žákovi požadovat předložení dalších materiálů (např. poznámky z vyučovacích hodin, součástí zkoušky může být domácí práce atp.).
Komisionální zkoušku podle písmena a), b) a c) může žák konat v jednom dni pouze jednu. V případě zkoušky podle písmena a), b) a c) odpovídá výsledná známka u zkoušky známce, která je následně žákovi napsána na vysvědčení. V případě zkoušky dle písmena d) je výsledná známka u komisionální zkoušky pouze doplňující známkou k ostatní klasifikaci za celé příslušné pololetí, její váhu pro celkovou klasifikaci stanoví vyučující po dohodě s ostatními členy komise.
Bezpečnost při studiu (školních aktivitách):
· dodržuje veškeré předpisy a normy bezpečnosti práce a ochranu zdraví při práci, protipožární předpisy, a to i při zájmové činnosti
· každé poranění či úraz nahlásí neprodleně příslušnému pedagogickému pracovníkovi
· při přecházení mimo objekt školy v rámci vyučování dodržuje pravidla silničního provozu
· do školy nebo do činností školou organizovaných nepřináší věci nebezpečné pro život a zdraví
Závěrečná ustanovení
Tento školní řád byl projednán na pedagogické radě dne 1. 9. 2009, a ve Školské radě a je platný od 1. 9. 2011.
Mgr. Hana Richtermocová
ředitelka školy
Příloha č. 1 školního řádu
Primární prevence sociálně patologických jevů
Základním principem primární prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školství je výchova žáků ke zdravému životnímu stylu, k osvojení pozitivního sociálního chování a zachování integrity osobnosti. Jedná se o oblast zabývající se prevencí v oblastech záškoláctví, šikana, rasismus, xenofobie, vandalismus, kriminalita, delikvence, užívání návykových látek (tabák, alkohol, omamné a psychotropní látky – dále jen „OPL“) a onemocnění HIV/AIDS a dalšími infekčními nemocemi souvisejícími s užíváním návykových látek, závislost na politickém a náboženském extremismu, netolismus (virtuální drogy) a patologické hráčství (gambling), domácí násilí, týrání a zneužívání dětí, včetně komerčního sexuálního zneužívání, ohrožování mravní výchovy mládeže, poruchy příjmu potravy (mentální bulimie, mentální anorexie).
Cílem je zabránit výskytu rizikového chování v daných oblastech, nebo co nejvíce omezit škody působené jejich výskytem mezi žáky.
Postupy řešení při zjištění šikanování, případů konzumace tabákových výrobků, alkoholu a OPL ve škole a případů souvisejících s krádežemi a vandalismem v prostředí školy jsou součástí minimálního preventivního programu, s nímž je možné se seznámit na stránkách školy.
Výchovná opatření následující po porušení školního řádu v oblasti sociálně patologických jevů: (dle závažnosti) – napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele školy, podmínečné vyloučení a vyloučení ze studia na střední škole.
Doporučené postupy při nastalých situacích
Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, případně skupinu žáků. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit.
Jsem-li oběť, udělám:
a) dotyčnému řeknu, že se mi to, co dělá, nelíbí že s tím má přestat
b) ohlásím to učiteli či jinému dospělému člověku, ke kterému mám důvěru
c) využiji schránku důvěry
Jsem-li pachatel, čeká mě:
a) důtka ředitele školy
b) doporučení návštěvy střediska výchovné péče pro děti a mládež
c) šetření policií, orgánem sociálně právní ochrany dětí
Jsem-li svědek, udělám:
a) dotyčnému řeknu, ať s tím přestane
b) pomohu, pokud je to v mých silách
c) událost oznámím učiteli či rodičům
Jsem-li rodič, udělám:
a) ohlásím to třídnímu učiteli, výchovnému poradci, metodikovi prevence či řediteli školy
b) obrátím se na pedagogicko-psychologickou poradnu, středisko výchovné péče či policii
Mgr. Hana Richtermocová
ředitelka školy
Příloha č. 2 školního řádu
Spolupráce školy s policií
1. Prevence a oznamování podezření na trestnou činnost dětí a mládeže a trestnou činnost páchanou na dětech a mládeži je povinností všech zaměstnanců školy, danou § 167 a 168 trestního zákona č. 140/1961 Sb. (trestný je ten, kdo spáchání nebo dokončení uvedených trestných činů nepřekazí, nebo jejich spáchání neoznámí, např. trestné činy týrání svěřené osoby, vraždy, loupeže, pohlavního zneužívání, znásilnění, drogové delikty, majetková trestná činnost apod.) a Pracovním řádem pro zaměstnance škol a školských zařízení, čl. 13, odst. 13: “Všichni zaměstnanci ohlašují řediteli školy své poznatky, které svědčí o tom, že žák užívá omamné látky, dopouští se gamblerství, šikany, trestné činnosti nebo je ohrožen jinými sociálně patologickými jevy, dále je-li vystaven šikaně či týrání, případně jinému nežádoucímu zacházení ve škole i mimo školu”. Pokud jde o trestné činy páchané na dětech a mládeži, jde zejména o tělesné týrání, psychické týrání, pohlavní zneužívání a týrání, citové týrání, zanedbávání, ale i šikanování.
2. Věkové kategorie:
dítě – osoba do 18 let věku,
mladistvý – věk 15 – 18 let,
mládež – osoby ve věku 18 – 26 let,
3.Vstup policie do školy.
Ředitelé škol nemohou bránit policii ve vstupu do škol. Policista může vstupovat do veřejných prostor, opravňuje jej k tomu zákon. Pokud je ředitel požádán policií, poskytne vhodnou místnost k výslechu žáka ve škole.
4. Předvolání a předvedení
Policie může nezletilého předvolat nebo i předvést na své služebny. Ve školách lze od nezletilých žáků vyžadovat podání vysvětlení, provádět výslech svědka, výslech osoby podezřelé nebo výslech obviněného poté, kdy je ředitel školy nebo jeho zástupce seznámen s předmětem policejního úkonu včetně důvodů, jež k němu vedou. To se týká i případného uvolnění žáka ze školy pro potřebu policie, např. k rekonstrukci na místě činu, rekognici, označení míst páchání trestné činnosti, k vydání věci, k výslechu či podání vysvětlení na útvaru policie. Jedná se tedy o všechny policejní úkony ve smyslu zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů, ať již jde o poškozeného, svědka či pachatele protiprávního jednání.
Škola musí podle § 422 občanského zákoníku vykonávat náležitý dohled nad nezletilými žáky. Pokud má být předvolání nebo předvedení a výslech žáka – dítěte provedeno ve škole a z důvodu zajištění, aby nebylo mařeno další vyšetřování, není předem vyrozuměn zákonný zástupce žáka, škola zajistí přítomnost pedagoga – zaměstnance školy, neboť za žáka v době vyučování škola odpovídá. Z pohledu ředitele školy není přípustné, aby tato povinnost byla nahrazena dohledem jiné osoby než zaměstnance školy, i když jde o způsobilou osobu, například sociální pracovnice, psycholog apod., kterou si třeba policie přivede sebou.
Pokud jde o omluvení nepřítomnosti žáka z důvodu předvolání nebo předvedení, postup vyplývá opět z obecně povinné součinnosti s vyšetřujícími orgány podle trestně právních předpisů.
Policista je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k policii, a to stejnokrojem s identifikačním číslem, služebním průkazem, odznakem služby kriminální policie nebo ústním prohlášením “policie” (§ 10 odst. 1 a 2 zák. č. 283/1991 Sb.). Zaměstnanec školy jednající s policií si zaznamená potřebné údaje, zejména jméno a příjmení osob, číslo průkazu či identifikační číslo, adresu služebny a telefonický kontakt. V případě pochybnosti, pokud jde o totožnost příslušníka policie (zvláště v případě předvedení dítěte mimo školu), ověří zaměstnanec školy totožnost telefonickým dotazem na pracoviště policie, které dotyčný příslušník uvedl a služebním průkazem či odznakem služby kriminální policie a vyšetřování doložil.
5. Postup při předvolání, předvedení nebo zajištění žáka
Osobu mladší 15 let lze předvolat k podání vysvětlení nebo jinému úkonu pouze prostřednictvím jeho zákonného zástupce, orgánu sociálně právní ochrany nebo prostřednictvím školy, jíž je žákem, nebo jiného obdobného zařízení. (zákon č. 283/1991Sb. o Policii ČR).
Vyžaduje-li závažnost a neodkladnost prováděného šetření předvedení osoby mladší 15 let na útvar policie, je předvedení prováděno zpravidla policisty v občanském oděvu za použití civilního vozidla. Specialista zajistí bezprostředně po předvedení přítomnost osoby způsobilé k jejímu střežení i k případné účasti na služebních úkonech. Je-li předvedení provedeno ze školy nebo zařízení, specialista zajistí přítomnost třetí osoby po celou dobu služebního zákroku i služebních úkonů. Pominou-li důvody předvedení, osobu mladší 15 let předá zpět do školy nebo zařízení, ze kterého byla předvedena, nebo ji předá zákonnému zástupci.”
Jedná-li se o osobu mladší 18 let, je policista povinen ihned po zajištění vyrozumět zákonného zástupce této osoby. V případě zajištění osoby mladší 15 let, vždy též bez odkladu vyrozumí orgán sociálně-právní ochrany mládeže. Po zajištění je policista povinen na žádost zajištěné osoby vyrozumět o této skutečnosti některou z osob uvedených v § 12 odst. 3 (tj. příbuzný v pokolení přímém, sourozenec, osvojitel, jiné osoby v poměru rodinném), případně jinou jím určenou osobu
6. Podání vysvětlení žáka
Policista je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení přestupku a jeho pachatele, jakož i pro vypátrání hledaných nebo pohřešovaných osob a věcí. Podat vysvětlení je osoba povinna vyhovět ihned v případě, že jde o závažnou trestnou činnost. Pokud jsou tato vysvětlení požadována od dítěte, podle odst. 4 čl. 8 Závazného pokynu policejního prezidenta č. 8/2002 je třeba o úkonu předem vyrozumět jeho zákonného zástupce. To neplatí, jestliže provedení úkonu nelze odložit a vyrozumění zákonného zástupce nelze zajistit. Na způsobu vyrozumění se domluví policista s vedením školy nebo zařízení. Dle odst. 6 čl. 8 uvedeného závazného pokynu rozhodne policista vzhledem k okolnostem, závažnosti nebo složitosti případu, zda přibere třetí osobu k podání vysvětlení osobou mladší 15 let.
7. Výslech žáka
Škola musí o výslechu žáka předem vyrozumět zákonného zástupce dítěte, pokud tak již neučinila Policie České republiky (Závazný pokyn policejního prezidenta č. 8 odst.4 čl. 8). V případech, kdy by mohlo být takovým oznámením mařeno další vyšetřování a po předchozí dohodě s odpovědným pracovníkem policie, vyrozumí škola zákonného zástupce bezprostředně po souhlasu policie. Sdělení v nevhodnou dobu by například mohlo v některých případech ohrozit i bezpečnost dítěte (např. týrání nebo zneužívání v rodině, podpora trestné činnosti v rodině atp.).
Podle ustanovení § 102 odst. 1 trestního řádu a zákona o Policii ČR mohou být mladiství vyslýcháni bez účasti osob vykonávajících dohled nad nezletilými.
Ve smyslu trestně právních norem je však stanoveno, že u mladistvých obviněných je nutná obhajoba ( § 36 odst. 1 písm. c) trestního řádu ). Obhájce se tedy povinně zúčastňuje všech úkonů trestního řízení včetně výslechu. Přítomen může být dále znalec, konzultant či tlumočník. Jiná situace však nastává při výslechu dětí, kdy platí i ustanovení § 158 odst. 4 trestního řádu č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o povinnosti informovat zákonné zástupce před započetím úkonu; to neplatí, jestliže provedení úkonu nelze odložit a vyrozumění zákonného zástupce nelze zajistit. Povinnost ustanovit mladistvému obviněnému obhájce a informovat zákonné zástupce před výslechem dětí o této skutečnosti nenáleží řediteli školy popř. školského zařízení, ale jedná se podle § 158 odst. 4 trestního řádu č. 140/1961 Sb. o povinnost orgánů činných v trestním řízení.
Školy a školská zařízení mají pochopitelně zájem, aby bylo respektováno v prvé řadě předvolání prostřednictvím zákonných zástupců. Současně je ovšem jasné, že ve značné míře jsou vyšetřovány děti z problémových rodin, z rodin, kde rodiče často trestnou činnost dětí kryjí nebo se nacházejí v roli pachatele a nemají zájem na jejím řádném vyšetření. Je proto nutné individuálně posuzovat konkrétní situaci a snažit se vyjít policii vstříc, i když to znamená určitou zátěž pro pracovníky školy, zvláště v situaci, kdy je zapotřebí předvést dítě nebo mladistvého na příslušnou součást policie.
Současně je nutno připomenout, že i pro děti a mládež v plné míře platí presumpce neviny, jakož i striktní ochrana jejich práv včetně práva na obhajobu a práva odepřít výpověď na jedné straně a dodržování povinností včetně státem uložené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti na straně druhé. Není snad ani nutné připomínat, že dítě nemůže a nesmí být ani slovně v souvislosti s výslechem napadáno nebo jinak sankcionováno. Pokud by bylo dítě předvedeno ze školy, je nutné, aby už i po cestě byl přítomen pedagog či jiná osoba k tomuto určená. V předškolních zařízeních je třeba uvedené postupy vždy uplatňovat zvlášť citlivě a opatrně.
8. Neomluvená absence žáka
Závažným problémem je i hlášení neomluvené absence. Je třeba vycházet z § 31 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o přestupcích, který označuje jako přestupek ohrožení výchovy a vzdělávání nezletilců zejména skutečnost, že dítě není přihlášeno k povinné školní docházce nebo dojde k zanedbávání péče o ni. Dále je to § 217 trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který zakotvuje jako ohrožování mravní výchovy mládeže vydání (i z nedbalosti) osoby mladší 18 let v nebezpečí zpustnutí (např.: umožněním vést zahálčivý život).
Danou otázku řeší Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č.j. 10194/2002-14 ze dne 11. března 2002 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví, vymezující jednotný postup při uvolňování a omlouvání žáků základních a středních škol z vyučování a při prevenci a postihu záškoláctví na základních a středních školách. Výše uvedený materiál uvádí konkrétní počty zameškaných neomluvených hodin v průběhu školního roku a opatření včetně postupů, které mohou následovat ze strany školy.
9. Shrnutí postupu zaměstnance školy, na kterého se obrátí policie s požadavkem na poskytnutí součinnosti:
Zjistit předmět a důvod návštěvy, informovat ředitele školy (zástupce), který rozhodne o dalším postupu.
Zjistit, zda nelze požadovaný úkon provést mimo dobu vyučování. Policie by si měla žáka předvolat především prostřednictvím jeho zákonných zástupců, nebo orgánu sociálně právní ochrany a teprve pak prostřednictvím školy - tato hierarchie by měla být dodržována.
Policie by měla do školy přijít pouze tehdy, kdy se dítě nedaří nikde jinde zastihnout, rodina nereaguje na předvolání, nebo z časových důvodů pro urychlení vyšetřování.
Jednání s dítětem může policie provést stejně dobře na úřadovně policie, odboru sociální péče či v místě bydliště a proto jednání ve škole je možné omezit jen na nejnutnější údaje.
Zjistit totožnost příslušníků policie - požádat o předložení služebního průkazu, odznaku služby kriminální policie. Při jakýchkoli pochybnostech si ověřte jeho totožnost telefonicky na pracovišti, které uvedl.
Zjistit, o jaký typ jednání půjde. Zřídka asi půjde o klasický výslech, spíše jen o podání vysvětlení, informace. Kompetence různých typů policistů (obecní policie, policie ČR) jsou různé. Za jejich dodržení je odpovědný policista, nikoli škola.
Poskytnout vhodnou místnost k jednání.
Zajistit pedagogický dohled nad jednáním. Pokud jde o dítě mladší 15 let, pak musí být u jednání kromě policisty a dítěte vždy někdo další. Nerozhoduje, zda jde o výslech či jen podání informace. Tato další osoba musí mít kvalifikaci pro práci s dětmi - může to být tedy především pedagog, nebo psycholog. O konkrétní osobě rozhodne ředitel. Někdy policie přivede sebou i cizího sociálního či jiného pracovníka, který má kvalifikaci pro práci s dětmi. I v takovémto případě zajistěte, aby jednání byl přítomen zaměstnanec školy. Ředitel by měl přehled o každém jednání, které proběhne na půdě školy.
Děti starší 15 let jsou již za své činy právně odpovědné a u jednání není přítomnost další osoby nutná. Opět je zde ale povinnost školy vykonávat nad dítětem dohled v době dané rozvrhem a jeho pobytem v budově školy. Jsou zde dvě různé povinnosti - škola má povinnost dohledu a policie má povinnost zajistit přítomnost třetí osoby.
Osoby starší 18 let jsou za svoji osobu zcela odpovědné a nevztahuje se na ně žádná zvláštní ochrana, nad ní nemá škola povinnost žádného dozoru.
Pokud nelze zajistit pedagogický dohled, sdělit to polici a požádat o odložení úkonu.
Zjistit, zda policie informovala zákonné zástupce žáka.
Pokud tak neučinila, zajistit jejich informování. Povinnost zajistit informovanost má jak policista, tak škola - podle Pracovního řádu.
Pokud se vám nepodaří rodiče kontaktovat před jednáním, není to důvod pro odložení jednání, budete jej informovat co nejdříve.
Písemný záznam z jednání podepisuje zaměstnanec školy, který byl přítomen u jednání. Vyžádá si kopii záznamu pro potřeby školy.
Pokud je ze školy policií odvedeno dítě mladší 15 let, policista není v uniformě a nepoužije služební auto s označením "Policie". Po celou dobu tohoto úkonu - odvedení, naložení do auta, převozu na služebnu, jednání na služebně - musí být přítomna další, třetí osoba. Může to být zástupce školy, např. když to vyžaduje dítě. Pokud to bude osoba, kterou si zajistila policie (sociální odbor, péče o dítě), opět si ověřte její totožnost. Vyžádejte si informaci, kdy a kam bude dítě vráceno - zda do školy, nebo zástupcům dítěte. Sdělte policii, do kdy je provoz školy, aby dítě nebylo vráceno do prázdné školy. Všechny důležité údaje o této akci si písemně poznačte - s kým odchází, kam, čas,…
V některých případech škola sama může požádat o pomoc policii. Škola má totiž ze zákona povinnost oznamovat protiprávní jednání i povinnost překazit závadovou činnost. Pro tyto případy je vhodné mít předem připraven kontakt na konkrétní osobu.
Další povinnost ohlašovat má škola vůči orgánům sociálně právní ochrany (záškoláctví, uživatele návykových látek, zloděje, apod.).
Spolupráce školy s Policií ČR, obecní policií a orgány sociálního zabezpečení se řídí zejména právními normami v platném znění:
Mgr. Hana Richtermocová
ředitelka školy